3. 11. 2024

Již jednou jsem si v této mé „rubrice“ stěžoval, že mi na jednání zastupitelstva chybí více diskusí o projednávaných bodech a čím déle tam chodím, tím více se tento můj pocit zesiluje. Po zářijové schůzi zastupitelstva města, jsem se zastavil na schodišti s jedním z členů rady a za deset minut soukromého rozhovoru jsem se dozvěděl víc než předtím za hodinu na veřejném jednání. Myslím si, že obecně se v Mladé Boleslavi málo veřejně diskutují plány a projekty měnící město v době, kdy jsou ještě pouhými záměry, ale většinou jsme jako občané postaveni před hotovou věc s nenápadným naznačením, a teď nás chvalte, jak jsme to hezky zařídili. Proč to tak je? Marně se ptám. Prosím primátora, náměstky, členy rady města mluvte více s lidmi (vy jste lidé s rozhodovacími pravomocemi, schvalovat vaše rozhodnutí je pak, jak jsem pochopil, role zastupitelstva). Mluvte na veřejnosti o tom, co připravujete, proč to děláte, ptejte se lidí, zda to tak chtějí dřív, než rozhodnete a už se většinou nic nedá změnit.

Mohu uvést pár obecných příkladů, které ilustrují princip, aniž bych je považoval za nejpodstatnější a ani je nechci spojovat s konkrétními lidmi. Nejde mi o osočení kohokoliv, ale skutečně o princip. Jen mezi řečí zaslechnu, že se má stavět výtah z Podolce nahoru ke hradu. Zeptám se na to v muzeu, které tam sídlí, ale nikdo nic neví, ač se to jich bude dotýkat především a oni první by k tomu měli něco podstatného říci. Opakovaně se mluví o stěhování knihovny, i na zastupitelstvu zazněla citace názorů ze svazu knihovníků na současné prostory a jejich názor je brán s větší vahou než vyjádření místních knihovnic, které v knihovně každý den pracují. Diskutujeme s kde kým, ale názory lidí, kterých se změny budou dotýkat nejvíc nás moc nezajímají a rozhodnutí jim sdělíme, až když se s tím už nic moc nedá dělat. Další příklad, který je opět ilustrační, a proto ne úplně přesně pojmenovaný. Při projednávání zřízení parčíku je představa projektanta brána s větší vahou než potřeba lidí, kteří bydlí v bezprostředním okolí, nebo jsou představiteli zde sídlících institucí. Proč nemají hlavní hlas ti, kteří jsou budoucí uživatelé?

Ano, diskutovat s mnoha subjekty je složité a diktatura je mnohem pohodlnější a ve výsledku i levnější než demokracie. To ví každý politolog, ale nejen on, přesto se řídíme demokraticky, protože nalezení společného kompromisu a zainteresování většiny na výsledku je největší zárukou trvalosti přijatých závěrů, a i ochoty je respektovat. Je složité překonat přístup ke změnám známý u některých vlastníků nemovitostí, kteří říkají „ne na mém dvorku“, postoj též označovaný anglickou zkratkou NIMBY, ale pokud si dáme práci je přesvědčit, je výsledné řešení daleko trvalejší a efektivnější. Nezlobte se na mě, ale cítím v rozhodování o podobě našeho města jistý demokratický deficit.

Prosím všechny zainteresované: mluvme více o našich záměrech, přibírejme do rozhodování ty, kterých se připravované změny budou týkat, vysvětlujme. Já sám osobně se už těším na představení několika konkurenčních urbanistických řešení nové boleslavské čtvrti na Dubcích a na veřejnou diskusi nad nimi. Nebo jsem naivní a bude to zase tak, že jeden „osvícený“ jednatel s. r. o. zřízené za městské peníze sám rozhodne o všem a my ostatní budeme postaveni před hotovou věc. Připravuje se tu něco, co změní trvale tvář města a není to za soukromé peníze nějakého developera, ale za veřejné prostředky, tak bychom jako veřejnost měli mít právo být odpovídajícím způsobem do toho zainteresováni. Jako místnímu patriotovi a rodákovi mi záleží na tom, jak město bude vypadat a nerad bych, aby nová čtvrť vypadala jako lecjaké satelity (nechci jmenovat, ale stačí se rozhlédnout, když vyjíždíte z Mladé Boleslavi na Prahu). Stačí, jak nešťastně město poznamenává současná průmyslová „nearchitektura“, ale to by bylo na samostatnou kapitolu.

Dnešní text byl sice inspirován zářijovým zastupitelstvem, ale píšu ho na začátku října a vy ho budete číst na začátku listopadu. S nutností odevzdat text do Boleslavanu do 15. dne předchozího měsíce se stále potýkám, protože napsat něco aktuálního, co mě napadne většinou po zastupitelstvu je nemožné. Na sociálních sítí jsem neaktivní a blog jsem nedokázal psát kvůli své liknavosti a lenosti. Tak se budete muset spokojit na této stránce s mými poněkud neaktuálními, a tudíž i občas opakujícími se úvahami.

Radek Kotlaba pro Boleslavan 2024/11