10. 6. 2020
Navzdory poměrně deštivému jaru je zřejmé, že česká krajina má spoustu neduhů a krom jiného ji trápí dlouhodobé sucho. Vážná situace přiměla českou vládu řešit nedostatek vláhy v půdě a nižší objem srážek, avšak principem pro zadržení vody v krajině má být výstavba betonových nádrží. Odborníci upozorňují na vhodnější způsoby, jako je budování tůněk a mokřadů v krajině, rušení meliorací na zemědělských a lesních plochách, obnova meandrů, zadržování dešťové vody ve městech v podzemních nádržích atd. Vědci dlouhodobě poukazují na drastické ubývání živočišných druhů v souvislosti s lidskou činností a špatnou péčí o krajinu, které v konečném důsledku ohrožuje samotnou existenci člověka na planetě. Na příkladu jednoho mokřadu v ČR tak můžeme ukázat, co se ve skutečnosti děje nejen s naší krajinou, ale i s celou společností.
Přírodní bohatství nebo Svět záchranářů?
Díky průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy již dnes víme, kolik živočišných druhů tzv. mokřad Žabák obývá – 4 druhy obojživelníků, 2 druhy plazů, 79 druhů ptáků a 8 druhů savců, přičemž 15 druhů je ohrožených, 22 je z kategorie silně ohrožených a 4 druhy jsou kriticky ohrožené. Území je tedy vysoce unikátním, s charakteristickými mokřadními společenstvy rostlin a živočichů, vázaných na prostředí s kolísající hladinou vody během roku. Lokalita se tedy může stát atraktivním místem pro pozorování živočišných druhů, které byly jinde vytlačeny nebo vyhubeny průmyslovým zemědělstvím. Město by na toto jedinečné místo mělo být hrdé.
Město podléhá představám kraje o výstavbě
Město Lysá nad Labem však ustoupilo zájmům kraje vybudovat v této lokalitě Svět záchranářů, kterému by se celé území muselo stavebně přizpůsobit, čímž by došlo k zničení vzácného mokřadu. Areál by totiž zaujímal podstatně větší rozlohu než samotný mokřad, přestože v kraji je několik možností, kde by umístění Světa záchranářů nezdevastovalo divokou přírodu (především nevyužívané plochy, tzv. brownfieldy, např. v nedalekých Milovicích nebo konkrétně prostor bývalé kasárna civilní obrany v Kutné Hoře). Záměr výstavby areálu podléhá náročnému byrokratickému procesu včetně EIA, tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí, které nakonec může vyjít v neprospěch záměru plánované stavby.
Obstrukce a tvrdá komunikace politiků
V roce 2019 městské zastupitelstvo schválilo prodej pozemků kraji za účelem výstavby Světa záchranářů na místě mokřadu, ačkoli už tehdy proti prodeji vystoupili místní myslivci a rybáři. O rok později, dne 1. června 2020 byl na jednání krajského zastupitelstva vznesen návrh na zachování mokřadu a nalezení jiného pozemku pro Svět záchranářů. Zastupitelé s převahou ANO a ČSSD pouze pozastavili platnost přijatého usnesení a bod se má znovu projednávat v srpnu. Mezitím vznikla petice za zachování mokřadu, ministr životního prostředí se postavil za zachování cenné lokality, ale radnice v Lysé pod vedením ČSSD nadále hájí výstavbu areálu a poukazuje na dekády plánovaný obchvat města, vedoucí okrajem sporného území. Obchvat však na rozdíl od zamýšleného areálu Světa záchranářů nezničí celý mokřad.
Co ukazuje celá kauza o naší společnosti?
Možné zničení mokřadu u Lysé nad Labem dokazuje, jak silné jsou osobní a mocenské zájmy na úkor přírody a přírodního bohatství. Problém se stává palčivějším právě v této době, kdy mnohé obce trápí nedostatek vody a krajina trpí klimatickými změnami i důsledky špatné péče. Neschopnost politiků hledat všestranně přijatelné řešení se projevuje v plné nahotě, naopak opozice dokládá, jak zásadní vliv má široká spolupráce politiků, odborné i laické veřejnosti – dosud totiž nebylo definitivně rozhodnuto. Díky iniciativě občanů i spolků dostává kauza širší rozměr, objevují se nové argumenty a konečné rozhodnutí bude muset zohlednit i mediální dopady celé kauzy, neboť hrubá síla politického nátlaku z radnice i z kraje nepřesvědčí veřejnost, že výstavba areálu na místě mokřadu je vhodné řešení.