7. 3. 2026
Bezdomovectví a obtížně postihnutelné prohřešky je téma, kterému se politici buď vyhýbají, nebo jimi záměrně vyvolávají nenávist vůči určité skupině obyvatel. Jenže tento palčivý problém nelze přehlédnout, natož očekávat, že se vyřeší „sám“ nebo snad násilným útlakem. Naopak – za každým bezdomovcem je obvykle složitý životní příběh: mnozí jsou neléčení pacienti s psychickými problémy, lidé s těžko řešitelnou finanční či rodinnou situací, propuštění vězni bez zázemí, lidé po rozvodu či úmrtí partnera, po ztrátě zaměstnání a bez úspor aj. Závislosti a další projevy jejich nespořádaného života jsou až důsledkem potíží, které mají počátek mnohem dřív.
Proč je tolerováno novodobé otrokářství?
Data Ministerstva práce a sociálních věcí z r.2019 uvádí, že v České republice je skoro 24 tisíc lidí bez domova, z čehož je 2600 dětí (!!). Zpráva o činnosti Městské policie Mladá Boleslav za rok 2025 uvádí maximální počet lidí bez domova v měsíci červnu, kdy evidovala 120 lidí, v prosinci 115 – zhruba 90% všech bezdomovců tvoří muži a většina je české národnosti. Dá se usuzovat, že stav je po několikaletých krizích o něco horší, a pohledem do zimních ulic Mladé Boleslavi se nejeví zlepšení ani na místní úrovni. Situace na území našeho ORP nahrává tzv. obchodníkům s chudobou, kteří zaměstnávají nebo zprostředkovávají práci za minimální mzdu nebo načerno osobám v nouzi (vč. osob bez osobních dokladů) – místo mzdy jim poskytují ubytování/bydlení (často zcela nevyhovující, nesplňující základní standardy) a minimální částku v hotovosti „na ruku“ (několik set Kč na týden/osobu). Jedná se prakticky o novodobé otrokářství: tyto osoby např. nemohou odjet vyřídit si osobní doklady do obce, v níž mají trvalý pobyt (mnohdy se jedná o cizince), jelikož pokud nepřijdou do práce, z té je ihned vyhodí a okamžitě přijdou i o bydlení (nezřídka jde o bydlení rodiny s dětmi). Dospělí mívají řadu dluhů vč. exekucí, neplatí zdravotní a sociální pojištění, nemají běžný přístup ke zdravotnické péči. Tyto rodiny se neustále stěhují. Děti mívají velký počet absencí ve škole, mnohdy neplní řádně povinnou předškolní a školní docházku (školku a školu obvykle v místě pobytu neseženou, zejména pokud má dítě chodit do speciální školy). Někdy musí rodiče zapsat dítě do školky (pokud to vůbec provedou) dle místa trvalého pobytu (bývá však vzdálená desítky či stovky km) a nechat si „povolit domácí vzdělávání“. Bohužel tito rodiče nejsou schopni jej řádně poskytovat, proto tyto děti jsou ve všech oblastech výrazně hendikepovány již od útlého věku.
Město nepodporuje klíčové služby
Sociální služby v Mladé Boleslavi mají minimální podporu vedení města (za bývalého primátora Raduana Nwelati byly doslova šikanovány, viz článek), navíc chybí dostatečné kapacity v azylovém domě (AD) pro rodiny s dětmi, kde se rodina s větším počtem dětí ubytovat nedá nikdy. Zcela chybí AD pro ženy, AD pro muže, AD pro (bezdětné) páry i Dům napůl cesty např. pro děti vycházející z dětských domovů. Není ani rychle dostupné Krizové bydlení třeba pro oběti domácího násilí. Sociálních bytů je ve městě málo a na obecní byt se čeká dlouhé roky.
Náš stát však má struktury a organizace, které se v problematice bezdomovectví orientují, umí ji řešit, ví, co je nutné zlepšit i jak toho dosáhnout. I město samotné může rozhodnout, zda bude usilovat o snížení počtu osob ohrožených sociálním vyloučením, bezdomovectvím a jinými problémy – část úřadu má kompetence dělat mnohem více.
Místní občané znají místa, kde lidé bez domova nejčastěji přespávají – ubytovací kapacity jsou nedostatečné, navíc v zimním období musí mrznout alespoň 3 noci po sobě, aby město připravilo vyhřívaný stan. Velkým problémem je pospávání na lavičkách, stavění příbytků ve městě a okolí, nelegální obývání či vnikání do domů, a nepořádek, který na určitých místech lidé bez domova zanechávají.
Spoluprací k řešení
V našem městě máme policii, státní zastupitelství, soud, vzdělávací instituce, sociální a zdravotnické služby i další organizace, které by dokázaly situaci zmapovat, vyhodnotit a najít smysluplná řešení. Je nutné zajistit dostatečnou kapacitu služeb, které poskytují podporu lidem s duševním onemocněním, a posílit adiktologické poradenství. Lze nastavit dobře fungující systém pracovních skupin, kde se potkává vedení města, sociální odbor, neziskové organizace, městská policie a policie ČR. Tak může vedení města dávat zadání a např. nechat městskou policii vzdělávat od adiktologických služeb. Je potřebné mít nastavenou zdravotní terénní péči, která dokáže ošetřovat a pracovat s lidmi na ulici.
Z mnohaletého pozorování se jeví, že takto složitá problematika nemá dostatečnou pozornost vedení města. Jaké cíle si rada města na aktuální volební období stanovila? Co pro zlepšení dělá a jak to komunikuje s příslušnými orgány? Pokud je tu podstav městských strážníků, snaží se magistrát posílit alespoň sociální služby, které by řádně monitorovaly situaci v ulicích? Lze systematicky každý jednotlivý případ evidovat, hledat řešení se skutečnými odborníky a konzultovat situaci s profesionály z jiných měst. Dokud mrazy netrvají 3 noci po sobě, město stan nepřipravuje, nelze se pak divit, že bezprizorní lidé obývají lavičky nebo se vloupávají do prázdných domů. Rozklíčovat příběhy těchto jednotlivců a důsledně je dotáhnout do přijatelného cíle – pro ně samotné i pro okolní společnost – vyžaduje spolupráci mnoha orgánů, čas a obrovskou trpělivost.
Přála bych si, abychom alespoň pro příští zimu dokázali v Mladé Boleslavi zajistit systém monitoringu, kontroly a spolupráce tak, že se sníží počet osob bez přístřeší. Hledejme dobrou praxi jiných měst, aby ani naše děti nepovažovaly bezdomovectví za tragické selhání nás, dospělých.
Jana Krumpholcová
tel. 734 214 122
mladaboleslav.zeleni.cz