3. 10. 2023

Během letních měsíců jsme v krátké době mohli číst o ničivých požárech v různých oblastech světa, o katastrofálních záplavách ve Slovinsku, padly i další rekordní teploty nejen v České republice. Přestože u nás byly deště v úhrnu průměrné, díky rostoucím teplotám se zvyšuje výpar a krajina dále vysychá. Podmínky ve městech se poslední roky stávají extrémní a horko způsobuje čím dál vyšší počet úmrtí. I krajina se proměňuje, kvůli zástavbě a špatnému hospodaření na zemědělských půdách se rapidně snižuje úrodnost a produkce potravin. Suchem trpí i lesní porosty, zejména s převahou smrku, ostatně proměnou kvůli hynutí stromů prochází i park Štěpánka.

Změny klimatu nás nutí jinak hospodařit s vodou, neboť jako vnitrozemská země se musíme spoléhat pouze na dešťové srážky. Životodárnou tekutinu potřebujeme především v půdě, proto je nezbytné dešťové srážky zadržovat a efektivně zpomalit jejich odtok. V zastavěných oblastech je to však náročná výzva, vyžadující především strategické plánování a investice do různých opatření.

Jak čelit extrémům počasí a klimatickým změnám ve městě

Základním předpokladem pro prevenci škod je řádná péče o vlastní majetek a ochrana obyvatel před možnými riziky co nejlepší spoluprací v mnoha oblastech. Návrhy, jak zpříjemnit život v Mladé Boleslavi a udělat město odolnější vůči klimatickým změnám již byly sepsány, avšak realizace vázne. Při neustále rostoucí teplotě vzrůstá i výpar z vodních ploch, proto namísto nádrže na Klenici je logičtější umožnit říčce roztéct se v křivolakých meandrech a důsledněji regulovat výstavbu v údolní nivě.

  • Vytvořením meandrů by se Klenice výrazně zpomalila, říčka by tak pojala více vody, nasytila okolní půdy, zvýšila by se vlhkost širšího okolí, čímž by se mnohým rostlinám lépe dařilo. Stromy zadrží více vody než nižší rostliny, tedy efekt by se násobil a vhodnější podmínky by zvýšily pestrost fauny a flory. Rozšířením plochy pro relaxaci by se zlepšila i kvalita života místních obyvatel.
  • Realizací retenčních nádrží, jezírek a travnatých prohlubní u velkých ploch a střech umožnit pomalé zasakování dešťových srážek a snížení odtoku do kanalizace. Různé retenční plochy jsou zajímavým estetickým prvkem, ty větší v některých městech slouží i jako přírodní koupaliště. Přírodní park s jezírkem z dešťové vody ze střech paneláků najdeme např. v Brně – Nový Lískovec, biotop s možností koupání je v sousedních Kosmonosech.
  • Výsadba vhodné zeleně ve městě i po obvodu by měla být intenzivnější. Vzrostlé stromy ochlazují okolí a ve městech způsobují během horkých dní teplotní rozdíl několika stupňů. Kolemjdoucí jistě ocení lavičku ve stínu a dostupné pítko. Je však nutné vybírat takové druhy dřevin, které zvládnou čím dál sušší klima, vyšší teploty a znečištění ve městě.
  • Zelené stěny a střechy mají některé boleslavské budovy (Bondy, Kaufland, vodácká klubovna) již několik let, ale jejich počet se bohužel zásadně nezvyšuje. Nelze přehlédnout boleslavský paradox při deštích, které se městu často vyhnou, přestože prší v Kosmonosech nebo na Chlumu. Produkované teplo z průmyslu a rozsáhlých zastavěných ploch stoupá vzhůru a rozhání mraky nad Mladou Boleslaví.
  • Snížení počtu aut ve městě by omezilo produkci jedovatých plynů aut na běžný pohon. Zplodiny z dopravy ovlivňují klima a denně je dýcháme, obzvlášť při smogových situacích naše plíce velmi trpí. Je dobře, že zastupitelstvo podporuje autobusy MHD na čistý pohon a rozvoj cyklistické dopravy. Převedení maximálního objemu nákladu na železnici je velmi žádoucí.
  • Nižší spotřebou vody a energií déle uchováme jejich zdroje. Město a jeho firmy by měly co nejvíce šetřit energiemi i vodou a v ideálním případě přejít na obnovitelné zdroje. Výroba elektřiny z uhlí poškozuje naše plíce a otepluje již přehřátou planetu. Zateplením budov a lepší izolací úniků tepla v chladných měsících, stejně jako vhodným větráním v parných dnech snížíme spotřebu elektrické energie a tepla. Namísto pouhého „uspání“ spotřebičů je natvrdo vypínat, když je nevyužíváme.
  • Jedovaté prostředky znečišťují vody, což je velký problém zejména při nízkém stavu vodních toků v období sucha – v čistírnách odpadních vod je pak nemožné dostatečně ředit znečištěnou vodu. Město může jít příkladem – např. toxický Roundup lze okamžitě nahradit jinými metodami likvidace plevele.

Finančních prostředků k potřebným investicím má Mladá Boleslav dostatek, chybí však vůle a odvaha hledět do budoucna v zájmu zachování kvality života místních občanů. Když štěstí přeje připraveným, co přinese budoucnost našemu městu?

Jana Krumpholcová pro Boleslavan 09/2023