28. 7. 2021
Nemám rád strašení. Už od dětství většina z nás slýchávala, „jestli nepřestaneš zlobit, uvidíš!“. Dnes se z toho stal standard, dělají to rodiče, média i politici. Výsledkem je, že řekneš někomu „jeď opatrně“ a je to stejné, jako když řekneš „kašli na to, voper to“. Jsme imunní proti strachu, varování. Pokud dnešní klimatické podmínky skutečně zavinil člověk, budou mít setrvačnost. Drastické sucho s ničivým dopadem na lesy a zeleň, přívalové deště, větrné smrště a další nečekané změny počasí mohou být častější, hrozivější a ničivější. Jen si představte, že někde u vás uhodí blesk a pokud nemáte zrovna hromosvod nebo chránič, máte nejenom zničenou elektroinstalaci v celém domě, ale i všechny spotřebiče, které byly v zásuvce. Víte, co to bude stát? No a víte, co to bude stát, když vám uletí střecha, když vám odplave barák? Když přijde kvůli tomu váš blízký o život?
Je fajn, že nejsou války, přesto si nedokážeme vážit toho, jak žijeme. Rozežraný žaludek, pořádně velký barák, nacpaný krámy, které zprvu vypadaly užitečně, co největší auto, co nejdražší dovolená atd. Pořád dokola peníze a nulová pokora. A politici? Kolem většiny problémů jen prochází. Plivou po těch, kteří složité situace od suchem zmírající zeleně po investice do opatření zmírňujících dopady klimatických změn chtějí řešit.
V Mladé Boleslavi se zpracovává studie hrozeb způsobených klimatickými podmínkami, hrazená Norskými fondy. Za jak dlouho dojde na opatření a jaká budou? Kolik volebních období budou naši politici potřebovat? K čemu nám bude ten nacpaný žaludek, majetek, užívání všeho druhu, když ve městě do budoucna nebude možné, byť jen kvůli vysoké teplotě, žít? Dovedete si představit, že budete mít v ložnici 30 stupňů? A co třeba 40? A ráno do práce, třeba ke strojům, které samy o sobě teplo vytváří… A co starší lidé? Začneme si všichni hromadně montovat klimatizace? Abychom ten stav dál eskalovali tím, že pro chlazení domácností a provozů bude potřeba vyrábět elektrickou energii z uhlí navíc?
Měli bychom všichni přijímat zodpovědnost, každý za sebe i za své okolí. Měli bychom se zamyslet nad způsobem našeho žití, žít s větší pokorou. No a také volit politiky, kterým to není jedno. Nebo ty stávající aspoň kontrolovat a tlačit, aby situaci začali brát vážně. Pokud dnes naříkají, že na klimatická opatření nejsou peníze, tak později už budou chybět násobně. Příště se nějaké tornádo nebo jiná pohroma může objevit kdekoliv, třeba u našeho průmyslového města. Buďme na to lépe připraveni, je to v naší moci.
Ivan Bohuslav