12. 5. 2020
Politici ve svých projevech nezapomínají zdůrazňovat nutnost slušnosti, politické kultury a poukazují na „ty druhé“, jak toto porušují. V současné době nedokážu pochopit, proč MŠMT spolu s Českou školní inspekcí nekonají, když sílí v projevech některých politiků jazyková pokleslost, hrubost vyjadřování i nebezpečné vyhrožování.
Povinností pedagogů je naplňovat cíle kurikulárních dokumentů. Například z RVP PV: „Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v oblasti psychologické je podporovat rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka“; očekávané výstupy z RVP ZV: žák respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru, pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost, v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči.“ Naplňování těchto cílů důsledně kontroluje i hodnotí Česká školní inspekce.
Pokládám za zbytečné zde sofistikovaně zdůvodňovat či vysvětlovat, jaký má vliv prostředí na formování osobnosti dítěte. Tak, jako bylo prokázáno, že dlouhodobé sledování televizního násilí je jedním z vedlejších faktorů, které přispívají k rozvoji agresivity, tak běžné naslouchání vulgaritám, prezentovaných bez skrupulí v mediích, přináší mladé generaci nevhodné „vzory“ pro ztotožnění se. Mladí se učí nejenom z knih, ale i podle vzorů, napodobováním. Dle vlastní volby si volí osoby, které mu jsou sympatické, které může obdivovat, které mu nějak imponují a snaží se svoje chování, jednání přizpůsobit podle nich. Výroky a urážky politických oponentů, které by často stačily na trestní oznámení, tak mohou u mladých vyvolat pobavení, snad i přání, aby se debaty vulgaritami okořenily a aby ta politika nebyla tak nudná.
Jako řadová učitelka se ptám, zda a kdy MŠMT podpoří moje úsilí vychovat slušné budoucí pedagogy.
Zdenka Drahokoupilová, Mladá Boleslav 12.5.2020