7. 10. 2025
Přečetl jsem si v minulém, zářijovém, Boleslavanu příspěvek MUDr. Raduana Nwelatiho a zarazily mě dvě věci. Jednak v jak „temných barvách“ vylíčil podobu Mladé Boleslavi před svým nástupem do funkce primátora. Myslím, že popis „nevábného a ošuntělého“ města je přinejmenším přehnaný a neuctivý vůči předchůdcům současného náměstka primátora na radnici (mimo jiné v době jeho nástupu byla po náročné obnově) a nechci tady vypočítávat, co vše se podařilo v předchozím období, to by mohli nejlépe udělat ti, kteří tehdy město vedli. Druhá věc, která mě zarazila, je míra výskytu slov „já“ a „moje“, jako by vedení města nebylo záležitostí kolektivní? Tato druhá poznámka mě vede k dalšímu, podstatnějšímu komentáři k dotčenému článku.
Projekt Dostupné bydlení úzce souvisí se vznikem celé nové městské čtvrti na Dubcích, a to bez jakékoliv veřejné debaty ať už odborné (preferuji), nebo jen laické s připuštěním názorů veřejnosti. Podobně „plíživě“ a bez urbanistické koncepce vzniká už zástavba v blízké lokalitě na Chrástu. Chceme kvalitní urbanistický projekt, nebo další „sídelní kaši“ v podobě chaotické předměstské suburbie? To, že celý projekt působí jako osobní záležitost jednoho náměstka primátora, který úkoluje několik projektantů v založené s.r.o., je z mého pohledu značně problematické, či dokonce nepřijatelné. K výčtu MUDr. Raduana Nwelatiho, co vše se pod jeho primátorováním změnilo, mohu dodat, že také byla zrušena pozice architekta města, který by měl to, co se právě děje na Dubcích, v kterémkoliv jiném (normálním?) městě na starosti. Mladá Boleslav je poměrně unikátní tím, že podobnou pozici nemá. (Aktuálně nového architekta města třeba hledá sousední Mnichovo Hradiště.)
Kdybych chtěl na závěr shrnout, to, co mi na situaci kolem rozvoje města vadí, do jednoduchého příměru, tak bych řekl, že podle mého názoru by architekti neměli léčit v nemocnici a lékaři by neměli plánovat nové městské čtvrti. Každému, co jeho jest a k čemu byl vzdělán. Navíc nikdy by takové věci jako je změna podoby města na celé desítky let a možná ještě déle neměl rozhodovat jeden člověk, byť by byl sebeosvícenější. Proč to většině zastupitelů nevadí a vystavují „bianco šek“ jedné s.r.o., která rozhoduje místo nich a bez ohledu na názory kohokoliv jiného? Cítím se v pozici toho, který do „věcí“ nemá co mluvit, a nakonec má poděkovat za to, že smí být o projektu informován a vyjádřit vděčnost za to, jak hezky a dokonale bylo za něj vše rozhodnuto – žijeme ještě v demokracii? Ani regulérně zvolený zástupce občanů by si přece neměl dělat co chce a ze své funkce „osobní pašalik“.
Radek Kotlaba