29. 11. 2024
Opakovaně se dostávám v textech, které zde uveřejňuji a které se čím dál tím víc stávají spíše fejetony než něčím, co by případné čtenáře nějak zásadně informovalo, k tématu pro mě zásadnímu. To je k veřejnému prostoru, jeho utváření, k nárokům, které na něj klademe, k tomu, jak bychom ho chtěli využívat a případně i k tomu, kdo ho pro nás utváří, nebo jak jsme sami aktivní při jeho utváření. Má být veřejný prostor především parkovištěm, nebo je to „obývák ve městě“, jak se jmenoval happening, s kterým jste se před pár lety na Výstavišti mohli setkat v rámci doprovodného programu k filmovému festivalu „Jednoho světa“? Chováme se ve veřejném prostoru jako ve vlastním? Má být veřejný prostor místem setkávání a dokáže odrážet to, jací sami jsme?
K těmto úvahám mě vede konkrétní zážitek, který není úplně ojedinělý, ale shodou okolností mě nedávno zasáhl v ukázkové podobě. Na lavičce, kde si někdo udělal pěknou chvíli, byl v pohodě, zapálil si cigárko a dal si k tomu kávu, zůstal ležet kelímek a krabička. Přímo naproti stojí koš na odpadky, je to k němu přesně dvanáct kroků. Co asi nejspíš nikdy nepochopím, proč onen spokojený kuřák nedokázal těch dvanáct kroků udělat a ty dva drobné kusy odpadu do koše vyhodit? Nejdříve jsem místo přešel, ale nedalo mi to, vrátil jsem se, vše zdokumentoval a odpadky uklidil. Je to správné uklízet ve veřejném prostoru po ostatních, kteří v sobě nemají ani elementární základy společensky přijatelného chování. Několikrát jsem byl i s dětmi na akcích, kdy se uklízí Radouč, případně kolem Jizery či v podobných místech. Už se zdráhám je na podobné akce brát, když opakovaně na stejných místech uklízejí stejný odpad. Povede je to k lepšímu vztahu k prostředí, ve kterém žijí, nebo spíš je to demotivuje, když vidí marnost svého počínání?
Bohužel nejen pro naše město je typické vídat na kraji chodníku nebo silnice plno nedopalků. Jako celoživotní nekuřák asi nejspíš nikdy nepochopím, proč se s nedopalkem nezachází jako s jakýmkoliv jiným odpadkem. Proč většina nekončí v koši, ale na zemi? Poradí nějaký kuřák, jak osvětově zapůsobit, aby se toto nedělo? Pracovníci Compagu by asi nejspíš dokázali říci, kolik tun nedopalků každý rok uklidí na ulicích. Rozhodně to, co píšu, není nic proti úklidu města, který provádí firma Compag, Mladá Boleslav patří k těm uklizenějším městům, z těch, co znám a lidé, kteří mají úklid města na starost dělají, co mohou, nebo i víc. Spíš chci vyprovokovat k přemýšlení o tom, zda zodpovědnost za to, jak veřejný prostor vypadá máme my sami, nebo je pohodlné ho přenést na někoho, kdo by ho měl za nás profesionálně utvářet. Ale o tom asi více příště, tato moje úvaha bude mít pokračování.
Radek Kotlaba pro Boleslavan 2024/12