5. 12. 2021
V Mladé Boleslavi máme nádherný park, takové klikaté údolí s říčkou a loukami. Bohužel je už léta hrozně zanedbáván – je na tom stejně jako auto bez servisu a výměny oleje… Všude jinde si města váží svých parků, zvelebují je a občas se těmi parky i pyšní, MB nemá čím. Náměstek Bouška informuje o studii hrazené Norskými fondy, která popisuje možná rizika způsobená změnou klimatu, dokonce letos vzniknul i Katalog adaptačních opatření, tedy něco jako návod, jak se v našem městě přizpůsobit změnám klimatu. Jako občanu tohoto města mi je upřímně jedno, jestli někde byl okap sveden do nádrže, na které střeše bude růst tráva nebo na jaké fasádě bude břečťan. Nejjednodušším, ale i nejúčinnější řešením, je právě ten již existující park. Je to čistička vzduchu, udržuje tu vlhké klima. O dalších benefitech ani nemluvě. A přesto je magistrátu dlouhá léta zcela lhostejný. Nevěříte?
1. Park byl před mnoha lety doslova botanickou zahradou. Byly zde zastoupeny téměř všechny běžné stromy vyskytující se v našem pásmu. A dnes? Vlivem toho, že se jedná o údolí, většina stromů vyhnala korunu vysoko za světlem. Nejenže musí dostat výživu z kořenů vysoko, ale hlavně strom mění těžiště. V případě silných bouřlivých větrů právě tyto stromy padají. Čím víc se jich vyvrátí, tím snadnější to bude mít vítr u těch dalších. Ty, co ještě zbyly, jsou staré. Některé z nich vypadají vitálně, jako třeba buk nad kurty nebo olše u dětského hřiště, a přesto jsou pod kůrou skryty uhnilé větve. I stromy mají svůj konec, který bývá urychlen právě vlivem znečištěného prostředí, které ve městě máme. Jsou zde již třetím rokem nepokácené borovice a modříny napadené kůrovcem, jasany jsou napadené lýkohubem. A dnes už víc jak polovina porostu je pokryta břečťanem. Z celé té úžasné diverzity tu pomalu zbývají jen náletové stromy, jako jsou akát, jasan a javor.
Řešení? Postupně po úsecích většinu porostu vykácet a bohužel začít znovu. Tak jako v lese. Vysazovat mladé nebo dokonce vzrostlé stromy mezi ty, které potenciálně půjdou k zemi, je hloupé a neekonomické. Vlivem stínění budou mít navíc tendenci vyhnat korunu nahoru.
2. Eroze. Nevím, zda to lidé vědí, ale toto údolí je podobné Plakánku. Je tvořené z pískovce, tak jako ostatně asi celá MB. Na všech stráních je slabá vrstva humusu, který se neustále splavuje. V některých místech už dochází k obnažování skály. Na palouku, kde byl borový hájek, se postupně zlikvidovaly všechny keře, aby to tam mohly drancovat sekačky. Dnes, když vidíte vývraty po nedávné vichřici, zjistíte, že tam je už jen okolo deseti centimetrů zeminy na zvětralé skále. Je vůbec ještě možné zde něco vysadit? Nejvíce je erozí ohrožena stráň na kurty pod Trávnického sadem a stráň podél Vančurovy ulice, která se jednou může utrhnout i s vozovkou.
Řešení? Kdysi byly všude, kde hrozilo sesutí půdy, zídky z pískovcového kamene. Ty je třeba obnovit a rozšířit. Aby zadržely půdu pro první krok. Tím druhým krokem by pak byla výsadba porostu stejného druhu i hustoty, jaká se dnes používá podél dálnic. Jsou to desítky různých druhů keřů, včetně třeba lísky, kde její kořeny mají schopnost zpevňovat svahy. V tomto porostu pak můžou být řídce vysazeny solitéry třeba v podobě bříz, které dobře snáší horší podmínky a ostatním nekonkurují. Nejenže se tím zamezí erozi, ale takovéto svahy jsou zcela bezúdržbové. Nejen že jsou velmi estetické zejména na jaře a na podzim, ale bude to znovu domov pro hmyz a ptáky, kteří tu už téměř nejsou. Je třeba obnovit souvislé keřové řady podél cest. I ty zadržují půdu, ale hlavně stíní plochu za sebou, kde se pak nedaří plevelům.
3. Stráně. Za ta dlouhá léta bez řádné údržby zde zůstal naprosto neupravitelný terén. Stovky pařezů, děr po vývratech, s vývraty spousta vyvržených balvanů. Když se dělaly nedávno cesty, byla vyhrnuta nepotřebná zemina do svahu bez jejího dalšího rozprostření. A každým rokem se tu rozšiřuje křídlatka, ostružiní, česnáček, kopřivy atd. Když pak přijdou zaměstnanci Compagu posekat, mnohde bujný porost dosahuje jejich vlastní výšky. Kosy se ničí o všechny ty překážky, které tam nejsou v té bujné vegetaci vidět. Je to neuvěřitelně náročná práce a spousta zničeného nářadí. Poněkud drahá údržba, ne?
Řešení? V prvé řadě je potřeba se vypořádat s křídlatkou a ostružiním. Bez chemie se to bohužel neobejde. Těžkou technikou srovnat terén. Jedná se zejména o stráň nad pavilonem a pak o plochu od dětského hřiště až po odbočení k pavilonu. Pokud by se podařilo upravit terén, zajistit minimum náletů a výhradně travnaté porosty, mohlo by se sekat lištou, která má větší záběr a je k porostu šetrnější. Je však třeba sekat i ostatní plochy tak, aby nedocházelo k šíření plevele. Pro připomenutí: v roce 2020 se tyto plochy sekaly jedenkrát, a to na začátku října (!), kdy už byly všechny plevele vysemeněny. V roce 2021 o měsíc dříve, což vyjde na stejno. Trávnického sady nebyly letos sečeny vůbec! Pozor, sečení na loukách není to samé, jako sečení ve zbytku parku. Tam se musí právě kvůli plevelu sekat častěji.
4. Cesty. Není nad krásnou cestu, kde není bláto, kaluže, rozježděné koleje. Letos byla značná část obnovena. Ani nekomentuji, v jaké kvalitě. Mnohde mám pocit, že dítě by to mláto uplácalo lépe. Záhadou je stále horní cesta od bazénu na Dubce, která je zpackaná, když tam Škodovka pokládala kabel pro Česanu.
Řešení? Asi nejrozumnější ze všeho by bylo dělat cesty až po celkové rekonstrukci parku. Každý rok bude nějaký polom těchto přestárlých stromů, každý rok spadnou některé stromy pod tíhou břečťanu a každý rok nějaký strom zahyne ať už díky kůrovci, houbě nebo jiné nemoci. A pokaždé tam musí zajet technika, která to rozjezdí. Cesty udělat klidně z mláta, ale pečlivěji. A také je na podzim udržovat. Aspoň ty hlavní. Spadané listí vytváří humus a ten se mění na bláto. Byl by to pro nás všechny takový pěkný dárek až spadne listí, že se cesty vyčistí. Kdysi se to tu tak praktikovalo.
Jak už jsem zmínil v úvodu, je to rozumné řešení našeho životního prostředí, funkčnost parku, ale i náklady, které jsou s tím spojeny. Náměstek Bouška při zmínce o studii Norský fondů, cituji: „Můžeme tak vycházet z tvrdých dat, nikoliv dojmů a pocitů samozvaných „odborníků“.“
Nejsem ješitný, abych se urazil. Jsou lidé, kteří nabrali věkem spousty zkušeností a mají třeba i selský rozum, zatím co p. Bouška jen prázdně a opakovaně recituje něco, co by se mělo. Kolik let potřebujete? Až se splaví ze svahů veškerá půda, bude už pozdě.