1. 7. 2021
V Mladé Boleslavi se rozmohl stavební nešvar, který nabývá extrémních rozměrů. Dá se chápat potřeba stavět byty, ať už dostupné běžným lidem nebo náročnějším klientům, avšak současná forma vzbuzuje pochyby o vhodném naplňování cílů. Mnohé stavby trpí např. podmáčením v důsledku nefunkční kanalizace, jiným radnice zvýhodňuje soukromou nemovitost. Proč neplatí stejné podmínky pro všechny?
Současný územní plán je z r. 1999, je tedy zastaralý a prošel změnami, zároveň se však zpracovává nový územní plán. Ten má za cíl navýšit počet obyvatel města o 10 tisíc, proto magistrát ve svém návrhu vymezil plochy, na nichž je možné stavět. Návrh územního plánu však krajský úřad neposvětil, neboť nerespektuje zásadu ochrany zemědělského půdního fondu navrhnout takové řešení, které je nejvýhodnější z hlediska ochrany půd a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Bude tedy nějakou dobu trvat, než úřady najdou shodu, za jakých podmínek lze město rozvíjet, tzn. stavět tak, aby výstavba nekomplikovala jiné procesy. S rozvojem bydlení totiž dochází k nárůstu dopravy, znečištění, hluku, k likvidaci zelených ploch, které však město musí naopak rozšiřovat, aby se mírnily dopady klimatických změn na naše město a život v něm.
Proč radnice zhodnocuje majetek soukromých vlastníků?
Během let dochází k pochybným změnám ve vlastnictví i ve využívání jednotlivých nemovitostí, navíc na celostátní úrovni roste nejistota majitelů, úřadů i politiků kvůli možné změně stavebního zákona. Pro příklad uveďme pozemek pod hřištěm v příměstské části Sahara parc. č. 512/6 o rozloze 643 m2, dříve ostatní plocha. Město jej prodalo v říjnu 2016 Radovanu Beranovi, dnešnímu starostovi Horní Bukoviny, za 128 600 Kč. V kupní smlouvě je uveden jako důvod koupě účel výstavby garáže a dílny se zázemím.
Kupující tedy zaplatil 200 Kč za 1 m2, avšak v listopadu 2020 vydal Magistrát města Mladá Boleslav rozhodnutí o schválení stavebního záměru na stavbu za účelem ubytování, konkrétně penzionu o 6 ubytovacích jednotkách (apartmány s jedním služebním bytem).
Dnes se cena bydlení za 1 m2 v novostavbě pohybuje v Mladé Boleslavi v podobné lokalitě kolem 30 tisíc Kč. Po zkušenostech z různých částí města se občané ze Sahary obávají, aby se z objektu nestala nechtěná ubytovna pro levnou pracovní sílu. Konkrétních případů změn vlastnictví či účelu využití pozemků a staveb najdeme v našem městě spousty. Vyvstává tak otázka, proč běžní občané musí platit vysoké částky za bydlení, když některým lidem samo město pomáhá nemovitosti významně zhodnotit?! Jak je v takových případech naplňována zákonná povinnost obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně, když zjevně město tratí na prodeji svých pozemků podhodnocením kupní ceny?! Proč naopak cenné lokality, jako jsou městské parky, lesní porosty a jiné veřejné plochy, nejsou před výstavbou lépe chráněny, aby dobře sloužily občanům a návštěvníkům?
Nespravedlivý přístup radnice vyvolává nevoli u občanů
V souvislosti se zacházením s nemovitostmi ve městě je důležité zmínit, že chybná rozhodnutí magistrátu dopadají i na developery a kupující, neboť u občanů vyvolávají podezřívavost a pocity nespravedlnosti. Dlouhodobě roste nedůvěra ve vedení města, zda radnice přistupuje odpovědně ke správě svého majetku a k ochraně veřejných zájmů, tedy k všeobecnému dobru a společenskému blahobytu. Jde o dvoustrannou dohodu mezi městem a developery, tedy i jasnou odpovědnost těch, kdo na území města staví a dále prodávají soukromým zájemcům a firmám své byty. Hněv veřejnosti totiž dopadá i na ty, kteří si bydlení pořizují. Ve sporných lokalitách se noví obyvatelé budou potýkat s nevraživostí a problémy, jež mohou být dosud skryty pod povrchem (potřeba parkování, zhoršení životního prostředí v okolí, chybějící služby, intenzita dopravy v okolí bydliště atd.). Radnice namísto hledání nejvhodnější varianty pro všechny zhoršuje situaci nevhodným přístupem a povolováním staveb v území, kde vzniknout nemají nebo kde stavby mají sloužit jinému účelu. Problémy se neřeší, naopak dochází k jejich vyhrocení (viz např. zvažované přemístění hřbitova do Čejetic, které se kvůli tomu chtějí od města odtrhnout a založit samostatnou obec). Potíže související s neférovým postupem radnice se bohužel neustále prohlubují. Jednoho dne se však bezohlednost obrátí proti těm, od kterých vychází. Občané totiž mají zájem o smírčí řešení složitých situací, přejí si zlepšit komunikaci a informovanost ze strany radnice. Ostatně aktivní Boleslaváci jsou členy mnoha komisí a výborů města, jež byly údajně zřízeny za účelem efektivní spolupráce, avšak neviditelný primátor dosud nepovolil obnovit jejich činnost po pandemii. Radnice se ocitá v personálním rozkladu a uprostřed chaosu, které vyřeší samovolné zhroucení a/nebo volby. Co však v mezičase zvládne rozložený magistrát ještě pokazit?