2. 4. 2019
Na únorovém zastupitelstvu jsme schvalovali rozpočet na rok 2019, proto jsem udělala maximum, abych měla dostatek informací dobře se rozhodnout pro nebo proti. Ve vlastním zájmu jsem srovnala některé na pohled nejasné položky rozpočtu v průběhu let (2006, 2010, 2015 a návrh 2019) a ještě je porovnala s podobně velkými městy Jihlava (50 tis obyvatel, 78 km2) a Opava (57 tisíc obyvatel a 90 km2). Mladá Boleslav je na plochu podstatně menší (28 km2) a má i méně obyvatel (44 tisíc), přesto objemy financí za služby v našem městě člověka na první pohled zarazí.
Srovnání Mladé Boleslavi v průběhu let a v porovnání s jinými městy ukázalo na znepokojivé toky veřejných peněz
Služby firmy Compag (z 51% soukromá, ze 49% městská) jsou v péči o zeleň i ve službách odpadového hospodářství v meziročním srovnání dvojnásobně drahé a důvody zdražení nám nejsou známé. Navíc jednatel firmy je zároveň radním města, tedy ve střetu zájmů dle Zákona č. 159/2006 Sb. V této dvojroli by jako radní měl požadovat nejnižší cenu pro město, ale jako šéf firmy chce získat co největší zisk, jak ale tato situace vypadá při každém jednotlivém rozhodování? Tato soukromá firma však zajišťuje i mnohé stavební zakázky např. při rekonstrukcích ulic. Kým a jak jsou tyto nejasné toky veřejných peněz do Compagu kontrolovány, zda nejsou předražené nebo zbytečné?!
Další neobhájenou a nepřijatelně vysokou položkou je výše prostředků za veřejné osvětlení – jak je možné, že Mladá Boleslav je minimálně čtyřikrát dražší než větší Jihlava a Opava?! V Opavě za stejnou službu město platí 9,2 milionů korun za energie a dalších 9,35 milionů za údržbu, ale mnohem menší Mladá Boleslav za tyto služby utratí více jak 80 milionů korun ročně! Třikrát větší a početnější Liberec za osvětlení zaplatí celkem 54 milionů za jediný rok.
Do kdy budeme tolerovat provázání politiků se soukromým podnikáním?
Mladá Boleslav stojí na střetu zájmů a ekonomickém provázání politiků se soukromými subjekty, což se týká např. i sportovních klubů, městských firem (sport, kultura), rozdělování dotací spřáteleným subjektům atd. Střety zájmů se vyskytují u mnoha osob – vysocí politici jsou také členy dozorčích a správních rad společností navázaných na město a za tyto funkce dostávají bonusové a pravidelné platy. Proč však konkrétní informace nezveřejňují běžná média? Jsou snad též pod tlakem politiků?
Dokud toky veřejných peněz zejména k soukromým subjektům nebudou průhlednější, podpora rozpočtu je pro nás morálně nepřijatelná.
Ing. Jana Krumpholcová a MUDr. Jaroslav Vedral
Publikováno v Boleslavanu 04/2019