To právě prožívám, když sleduji bourání hlavního nádraží. Na jedné straně jsem nesmírně rád, že se konečně tato letitá ostuda města dala do pohybu a dočkáme se zlepšení podmínek dopravy i na železnici, ale zároveň mi je líto zanikajícího místa s pamětí města. Už jsem se ale dostal do rozpoložení, kdy si říkám, že cokoliv je lepší než stávající stav, ať už to dopadne jakkoliv. Bohužel o řadě investic nerozhodují místní patrioti a romantici s nostalgickým vztahem k místům, kde vyrůstali, ale pragmatici, kteří se zabývají jen finanční výhodností, případně mírou užitečnosti investic. Co nám zbyde z železniční historie ve městě? Krásná parní lokomotiva původem z Dolního Cetna (Krauss München No.3625), kterou jsem prolézal jako malý kluk na místním nádraží zdobí kavárnu „Káva s párou“ v Litoměřicích, pouze reliéf z interiéru nádražní budovy zachránili iniciativně železniční nadšenci a zůstal v regionu. Nešlo by alespoň původní litinové sloupy z nástupiště stávajícího nádraží zaintegrovat do nové nádražní budovy? Nebo mě jako staromilce vyhodíte i s nimi do starého železa?
Radek Kotlaba, Radek.Kotlaba@seznam.cz